„Nezanechám vás jako sirotky, přijdu k vám.“ (J 14,18)
Bůh nikdy nechtěl, abychom žili jako sirotci bez Otce nebo bez domova. Ještě před vznikem světa měl v plánu založit rodinu. Proto stvořil syna, Adama, a opatřil mu dokonalý domov s přáním, aby vládl v autoritě, kterou ho Bůh jako jeho Otec obdařil. Poté se však objevil nepřítel a začal krást, ničit a zabíjet všechno, co Otec stvořil. Bůh nás však prostřednictvím svého syna Ježíše obnovil. Přesto mnozí z nás dosud žijí jako sirotci, kteří se snaží dosáhnout svým úsilím dědictví a právo pobývat v Otcově domě. Ducha sirotka není možné vyhnat; lze ho pouze nahradit láskou, protože dokonalá láska zahání veškerý strach.
